Rozhovor: Jsme rádi, že jsme nepřišli o jméno, říká Ondřej Paška z Charles Games
Tým už nemá s univerzitou nic společného. Pořád ale podle technického ředitele funguje trochu jinak než ostatní
Mým hostem byl tentokrát technický ředitel studia Charles Games Ondřej Paška. Oceňovaní autoři her Attentat 1942, Svoboda 1945: Liberation, Train To Sachsenhausen, Beecarbonize, Playing Kafka, Velvet 89 nebo třeba Playing Prague mají za sebou další důležitý krok. Už totiž nespadají pod Univerzitu Karlovu. „Odkoupili jsme poslední část podílu od univerzity,“ řekl mi Ondřej s tím, že už formálně nemají nic společného, ačkoli dál udržují dobré vztahy. Nic se nezměnilo ani na tom, že Charles Games jsou stále tak trochu jiné studio. „Fungujeme trochu jinak. Moc studií nedělá to, co my,“ myslí si Ondřej Paška a naráží tím samozřejmě na skutečnost, že portfolio týmu tvoří zejména edukativní hry a různé tituly na zakázku, které mají nějaký přesah. Dál ale Charles Games samozřejmě tvoří i vlastní věci.
„Původně jsme měli být hlavně inkubátor pro studentské hry. Ale to se ukázalo, že není komerčně možné,“ vzpomíná Ondřej. Přesto se při osamostatnění trochu obávali, aby nepřišli o jméno Charles Games, a jsou rádi, že se tak nestalo. I v tuto chvíli tým pracuje na několika projektech současně a po delší době dělají i něco úplně vlastního a bez partnera. A co považuje Ondřej Paška za největší dosavadní úspěchy? Podle něj je těžké jednoznačně vybrat. Vývojáře například těší víc než 600 tisíc stažení hry Beecarbonize. Velvet 89 jim ale dělá zase radost třeba díky jeho využití při výuce na školách.
Zajímalo mě také, jak se Charles Games vypořádávají s kritikou, která se může objevit u polarizujících námětů, které jim nejsou cizí. „Moc se nás to nedotýká,“ říká Ondřej s tím, že hodně konzultují s odborníky a za obsah často ručí i partner projektu, který je garantem jeho faktické přesnosti. Povídali jsme si ale také o tom, jaké téma by Charles Games rádi v budou zpracovali. Nebo o vydavatelích a zda by týmu mohl být publisher nějak prospěšný. „Veškerá moc je na straně vydavatelů. A většinou nabízejí podmínky, které pro nás nejsou vůbec zajímavé,“ vysvětlil mi Ondřej Paška. Víc už si poslechněte v samotném rozhovoru.
Jedná se o video, které vzniklo primárně pro kanál Cross-Play. Ten je zaměřený na rozhovory o videohrách s těmi, kteří je vytvářejí, hrají je a nebo k nim mají jednoduše blízko. Jde o společný projekt s lokálním zastoupením PlayStationu, protože nás spojuje zájem podporovat domácí herní odvětví.
Playing Kafka je veľmi pekný počin. Rád na neho spomínam. Ak by bola hrateľnosť o čosi sofistikovanejšia a zároveň hra previazaná aj na informácie o živote (a dielach) Franza, bola by to dokonalá hra. Minimálne bezútešnú atmosféru triafa na jednotku. Síce spracováva Proces, Dopis otci a Zámek, ale nedá mi nezacitovať jednu z mojich obľúbených od FK, a to Ortel. Už som ju síce citoval pri písaní krátkej recenzie na inom fóre, ale tu sa mi hodí aj vzhľadom na meno jej hlavnej postavy :) „Jiří měl pocit, jako by byl hnán z pokoje ven, v uších mu znělo ještě bouchnutí, s nímž se otec za jeho zády zřítil na postel. Na schodech, po jejichž stupních sa hnal jak po šikmé ploše, narazil hlavou na svou posluhovačku, která šla právě nahoru uklidit po ránu byt. „Ježíši!“ vykřikla a zakryla si obličej zástěrou, ale on už byl ten tam. Vyletěl ze vrat, přes jízdní dráhu ho to hnalo k vodě. Už se chytil zábradlí jak hladový potravy. Přehoupl se jak vynikající cvičenec, jímž za mlada k pýše svých rodičů býval. Ještě se držel slábnucíma rukama, mezi příčkami zábradlí si vyčíhal autobus, který snadno přehluší jeho pád, tiše zvolal: „Milí rodiče, přece jen jsem vás vždycky miloval,“ a spustil se dolů.
Na mostě vládl v té chvíli přímo nekonečný ruch.“
Už se budu opakovat, psal jsem to už kdysi na Vortexu v souvislosti s tou zelenou vymývárnou mozků, ale už tehdy mě "pobavilo" konstatování, jako že "hry zadarmo". Tak jistě - za přispění třeba Pánkovy ziskovky (kolik že to dostala na dotacích a např. od USAID?). Iluze si samozřejmě nedělám ani o výkladu např. poválečné situace nebo roku 89. Tvůj projekt mám rád, ostatně na něj přispívám a budu i dál, stejně jako kdysi na Vortex. Ale tyhle příživníky nikdy podporovat nebudu, a to ani sledovaností publicity o nich. Je to samozřejmě naivní, ale nic víc s tím stejně neudělám. Doufám že aspoň nová vláda ano, to poštěkávání dotčených svědčí o správné cestě. Takže sorry, nashle třeba u zítřejších novinek.